POJMOVÁ ČÁST

Povodňový plán obsahuje a řeší organizační a technická opatření potřebná k odvrácení nebo zmírnění škod na životech a majetku při povodni. Vychází ze zkušeností z proběhnutých povodní, z charakteristiky území a z hydrometeorologických poměrů v dané oblasti. Řeší organizaci a přípravu technických prostředků, zabezpečovacích a záchranných prací v záplavových oblastech, ve kterých se nacházejí nemovitosti a jiná zařízení před, při a po povodni. 6

Povodňový plán

Dokument obsahující souhrn organizačních a technických opatření potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodních na životech a majetku občanu a společnosti a na životním prostředí v rámci určitého územního celku, pozemku nebo stavby. Povodňové plány jsou definovány Vodním zákonem c.254/2001 Sb. (§ 71) a dále upřesněny v odvětvové normě TNV 752931. 7

Digitální povodňový plán (dPP)

Elektronické zpracování textové, datové a grafické části povodňového plánu, vzájemné provázání těchto částí pomocí odkazu, rejstříku a vyhledávání.

Povodeň

Povodeň je přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. 8

Klasifikace povodní

  • přirozené, způsobené přírodními jevy
  • zvláštní, způsobené umělými vlivy (především protržením hráze vodního díla).

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle § 73 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) nebo situace označené povodňovými orgány, zejména při:

  •   déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů,
  •   dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.

Druhy přirozených povodní:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami;
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti zasahující velká území; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích;
  • letní přívalové povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území. Nejčastěji se vyskytují v letních měsících. Mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně). Zpravidla dochází k rychlému navýšení a následnému stejně rychlému poklesu hladiny toku doprovázeného svahovými nátržemi či sesuvy půdy v ploše povodí. Rychle proudící voda sebou odnáší prakticky všechen nepřipevněný materiál, který je vodou odnášen do obytných zón, kde následně způsobuje obrovské škody;
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy(zácpami, nápěchy a bariérami), kterými dochází k vzdutí vody a následným rozlivům. Vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů, jako jsou útvary sladké vody, a to i při relativně menších průtocích.

Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy

Povodeň způsobená umělými vlivy, tj. situace, jež mohou nastat při stavbě nebo provozu vodních děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu, zejména při narušení tělesa vzdouvacího díla, poruše hradicích konstrukcí výpustných zařízení vodních děl nebo nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla

U poruch hrází jde většinou o hráze menších nádrží a rybníků. Za povodňových situací dochází často k ohrožení bezpečnosti u vodních děl III. a IV. kategorie, zejména malých vodních nádrží a rybníků, buď z důvodu nedostatečné kapacity přelivných objektů nebo z důvodu špatného technického stavu či zanedbané údržby.

Vlastníci (uživatelé) nebo správci vodních děl jsou povinni zajišťovat na nich odborný technicko-bezpečnostní dohled, jehož účelem je průběžné zjišťování technického stavu vodního díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti a možných poruch i navrhování vhodných opatření k nápravě.

V České republice z celkového počtu hrází malých vodních nádrží III. a IV. kategorie nevyhovuje kriteriím technicko-bezpečnostního dohledu pro převedení 50letých a 100letých povodní cca 20 - 30 %. Ročně se v ČR protrhne 3 až 5 rybníků převážně z důvodu přelití hráze.

Tři základní typy zvláštních povodní:

  •   Zvláštní povodeň typu 1 – vzniká protržením hráze vodního díla
  •   Zvláštní povodeň typu 2 – vzniká poruchou hradící konstrukce bezpečnostních nebo výpustných zařízení vodního díla (neřízený odtok vody)
  •   Zvláštní povodeň typu 3 – vzniká nouzovým řešením kritické situace ohrožující bezpečnost vodního díla prostřednictvím nezbytného mimořádného vypouštění vody z vodního díla

Zvláštní povodeň může vzniknout i jako důsledek teroristické nebo vojenské činnosti.

Ledové jevy na vodních tocích

Ledové povodně vyvolává led v korytě, který výrazně snižuje průtočnou kapacitu koryta a zvyšuje hladinu. Ledové povodně se vyznačují extrémními stavy vody obvykle na krátkém úseku toku. S ledovými povodněmi se setkáváme:

  • v období mrazů,
  • období tání.

V období mrazů vznikají ledové povodně na tocích s malou hloubkou vody, kde koryto nezamrzá souvislým ledovým povrchem a kde se tvoří vnitrovodní led (dnový led nebo ledové kaše). Vnitrovodní led se buď zachytává na dně (dnový led) nebo v proudu vyroste a spojí se s dalšími částečkami vnitrovodního ledu do shluků (ledová kaše). To tvoří v určitých místech ledové nápěchy, které ucpávají koryto a vzdouvají vodu.

Zamrzlé či zaledněné koryto má podstatně omezenou průtočnou kapacitu a představuje hrozbu ledové povodně, jestliže nastoupí po mrazivém počasí náhle teplé počasí s velkými dešťovými srážkami. Průtok v tocích prudce stoupne a voda se z extrémně zaledněného koryta rozlije.

V úsecích toku přivodí proudící voda v období tání postupné rozlámání ledových pokryvů a vzniklé kry se dají do pohybu. Odchodu utvořených ker brání neporušený ledový pokryv. Na jejím okraji se kry hromadí a kupí, vznikají ledové zácpy. Ty rostou jak do délky tak výšky, ucpávají koryto a vzdouvají vodu.

Ledové zácpy se průběžně uvolňují a postupují dále po toku, kde se celý proces několikrát opakuje, až dojde ke konečnému nahromadění zácp v jednu velkou na dolním úseku toku. Po jejím prolomení nastává bouřlivý odchod ledu v dolním toku a proud s ledovými krami je ničivý.

Správce toku, po prohlídce toku a zvážení situace, informuje příslušnou povodňovou komisi a navrhuje vyhlášení stupňů povodňové aktivity.

  • 1. stupeň povodňové aktivity nastává obvykle při zjištění chodu ledové kaše, při prvním zjištění růstu dnového ledu nebo příchodem výrazně teplého počasí;
  • 2. stupeň povodňové aktivity se vyhlašuje především při nebezpečí chodu ledu, při zaznamenání tvorby většího ledového nápěchu, u kterého je předpoklad, že může způsobit vybřežení vody a škody nebo v době, kdy tloušťka dnového ledu dosáhne nebezpečné hodnoty (podle individuálního posouzení správce vodního toku);
  • 3. stupeň povodňové aktivity se obvykle vyhlašuje, pokud bezprostřední nebezpečí chodu vlny vody a ledu korytem představuje ohrožení životů, způsobuje zatopení a vznik větších škod v území podél toku. V takovém případě by měl být vyhlášen zákaz vstupu do ohroženého území.

Povodně v oblastech bez vodního toku

V důsledku velmi intenzivních přívalových srážek může nastat povodňová situace i v místech, kde se v bezprostřední blízkosti nenachází žádný vodní tok. Tyto přívalové srážky plně nasytí půdní podklad v určité oblasti a tím dojde ke ztrátě retenčních schopností půdy a existuje zde nebezpečí vzniku povodní. Ve svažitém terénu může ve spojení s nasyceností půdy docházet k extravilánovému splachu, tedy ke stékání vody ze svahů a kopců. I v tomto případě existuje nebezpečí vzniku povodně v oblasti bez vodního toku. Tyto informace jsou velmi důležité při nastávání a vyhlašování jednotlivých stupňů povodňové aktivity bez informací z hlásných profilů a informací od povodňových komisí vyšších správních celků.

Záplavová území

Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. 9

Aktivní zóna záplavového území

Aktivní zóna záplavového území (dále jen „AZZU“) je definována jako „území v zastavěných území obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí“. 10

Aktivní zóna se podle této vyhlášky stanovuje pro ustálený průtok odpovídající Q100.

Záplava

Záplava je vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí a může být způsobena i z jiných zdrojů než vodních toků, např. dešťovými srážkami, táním sněhu, z vodovodních zařízení a nádrží apod. Fakticky se jedná o vylití vody z koryta v důsledku povodně. Tento termín se užívá a je důležitý především v kontaktu s pojišťovnami.

Protipovodňová ochrana

Základní principy ochrany proti povodním v České republice jsou zakotveny v dokumentu Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR (schválená vládním usnesením č. 382 ze dne 19. dubna 2000). Tento dokument vymezuje cesty, jež mohou vést k omezení rozsahu povodní a snížení jejich ničivých následků. Jsou zde formulovány postupy, možnosti řešení protipovodňových opatření. Za hlavní principy jsou zde považovány prevence, opatření v krajině a technická protipovodňová ochrana.

Prevence povodní

Prevence povodní je považována za nejpodstatnější prvek protipovodňové ochrany. Dominantní je zde úloha územního plánování při prevenci povodní vycházející ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů a ze zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (Vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Je třeba zdůraznit, že územní plánování má jako jeden z úkolů vytyčeno redukování nebezpečí vyplývající z živelních pohrom a vytváření podmínek pro následné odstraňování jejich dopadů. Tento cíl má být naplňován s ohledem na životní prostředí. Jedná se ve své podstatě o vytyčení záplavových území a jejich správné zanesení do územních plánů – omezení zástavby na tomto území výrazně zredukuje případné povodňové škody.

Hlavním podkladem pro činnost v rámci územního plánování jsou územně analytické podklady. Tyto se pořizují a průběžně aktualizují po celém území České republiky ve dvojí podrobnosti: pro správní území všech obcí s rozšířenou působností a pro správní území všech krajů.

Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. 11

Tyto podklady jsou pořizovány obecními úřady obcí s rozšířenou působností a krajskými úřady. Východiskem jsou pak průzkumy území a údaje o území, jež jsou poskytovány orgány veřejné správy (zřízenými právnickými osobami) a vlastníky dopravní a technické infrastruktury. 12

Územně analytické podklady mají více než 150 podkategorií. Pro problematiku povodní je nejdůležitější sledování aspektů z oblasti vodního hospodářství a ochrany před povodněmi jako jsou záplavová území, aktivní zóny záplavových území, objekty a zařízení protipovodňové ochrany a území určené k řízeným rozlivům povodní. 13

Územní plánování je jednou z hlavních aktivit Ministerstva pro místní rozvoj ČR, které pro tuto činnost využívá strategického nástroje politiky územního rozvoje. Zde se stanovují a konkretizují úkoly územního plánování a vymezují se jejich souvislosti v rámci mezinárodních vztahů, udržitelného rozvoje apod.

Pro účely rozvoje území je pořizována územně plánovací dokumentace. Jedná se o tyto dokumenty: Zásady územního rozvoje, Územní plán a Regulační plán. Při utváření územně plánovací dokumentace, na kterou jsou kladeny vysoké požadavky z hlediska komplexnosti, odbornosti, geografické návaznosti atd., je třeba zohlednit mimo jiné i celou řadu faktorů, které mohou ovlivnit vznik a průběh povodní. Jsou jimi především studie, zkušenosti a vyhodnocení povodní, které zasáhly území v minulosti, geomorfologické poměry v regionu (sklonitost území, odtokové poměry atd.), geologické a hydrogeologické poměry (půdní eroze, směry odtoku atd.) a stav povodí i konkrétních vodních toků (umělá úprava povodí, zajištění toku, hradící efekt staveb atd.). 14

Citlivá a vhodná aplikace územně analytických podkladů do územně plánovací dokumentace a jejich následné využití při plánování zástavby (například situování veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, které mají svou postatou snižovat ohrožení území) vede k redukování povodňových škod a snížení nebezpečí plynoucího z povodní.

Předpovědní a hlásná služba

Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi o možnosti vzniku přirozené povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí.

Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu. 15

Hlídková služba

Slouží ke sledování vývoje povodňové situace na katastrálním území dané obce, zajišťuje údaje důležité pro řízení a koordinaci povodňových opatření a pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně (jde především o sledování hlásných profilů, kritických míst a celkové situace na vodních tocích v obci). Ze všech pochůzek se provádí foto nebo video dokumentace a zjištěné informace se ihned předávají určené osobě povodňové komise telefonicky nebo osobně.

Hlídková služba zahajuje svou činnost při I. SPA, nepřetržitě pracuje především při II. a III. SPA, střídajíc se v určených časových intervalech. Zahajují a ukončují činnost na pokyn předsedy povodňové komise obce či pověřeného zástupce, kteří také zadávají náplň práce. Podnětem k zahájení činnosti jsou většinou informace předpovědní povodňové služby, vlastní poznatky a informace o možnosti vzniku povodně.

V období mimo povodeň je hlídková služba zajišťována pracovníky obce. V období povodně ji provádí pověření členové povodňové komise dané obce, členové SDH, popřípadě další pověřené osoby z řad občanů. 16

Pro hlídkovou službu je doporučena tato četnost provádění pozorování a sběru informací:

  • za normální situace, při výstraze ČHMÚ - 1x denně,
  • při dosažení 1. SPA - 2x denně,
  • při dosažení nebo vyhlášení 2. SPA - 4x denně,
  • při dosažení nebo vyhlášení 3. SPA - nejlépe každou hodinu, příp. častěji podle potřeby nebo požadavku povodňového orgánu.

Zabezpečovací práce

Základní zabezpečovací práce 17 spočívají v:

  •   odstraňování překážek ve vodních tocích, v profilech propustků a mostů a uvolňování koryta (zajištění průtočnosti),
  •   zabezpečení hlásné, hlídkové a předpovědní povodňové služby,
  •   zajištění organizační a technické pomoci,
  •   zajištění a řízení manipulací na vodních dílech (rybnících) - opatření proti přelití nebo protržení hrází,
  •   varování při nebezpečí povodně,
  •   sledování ledových jevů, zjišťování rozsahu a charakteru nebezpečných úseků,
  •   rozbíjení ledových nápěchů a zácp ve vodním toku,
  •   opatření proti znečištění vody,
  •   opatření pro stabilizaci půdy před sesuvy, zajišťování břehových nátrží.
P.č. Hlavní činnosti před povodní
1. Aktualizaci povodňového plánu provádět min. 1x ročně nebo po jakýchkoliv změnách v povodňovém plánu (kontakty, změna hodnot SPA apod.).
2. Smluvně zajistit technickou a věcnou pomoc od právnických a podnikajících fyzických osob, provádět kontrolu stavu a zajištění těchto prostředků.
3. Aktualizovat hlásné profily kategorie C v případě jejich špatného (nečitelného) stavu. U hlásných profilů kategorií A a B, zažádat správce těchto hlásných profilů (Povodí, ČHMÚ, krajský úřad) o jejich opravu.
4. Od obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností vyžadovat aktualizované povodňové plány a jejich kopie uložit na místě s další povodňovou dokumentací.
5. Na jednom místě přístupném všem členům PK mít umístěny důležité povodňové dokumenty, náhradní klíče (od evakuačních center, úřadu, hasičské zbrojnice, apod.) a dalšího potřebného materiálu.
6. Uložit do počítače internetové adresy pro rychlejší nalezení při povodni (ČHMÚ, Povodí, srážkoměrné stanice, energetické služby, apod.)
7. Od obdržení zpráv od ČHMÚ nebo zpráv od nadřízeného povodňového orgánu o možné zhoršující se situaci sledovat hromadné sdělovací prostředky, email (který je uvedený v OPISu) a stránky ČHMÚ.
8. Při obdržení výstrahy z ČHMÚ (OPISu) potvrdit přijetí zprávy zpět a zapsat tuto skutečnost do povodňové knihy.
9. Od obdržení výstrahy - a při zhoršujícím se počasí - do vyhlášení 2. SPA provádět povodňovou prohlídku a kontrolovat tok 1x/hod.
10. Zajistit dostatek kreditu v mobilních telefonech používaných při povodňové situaci.
11. Všechny úkony spojené s organizací povodňových opatření zaznamenat do povodňové knihy se všemi náležitostmi (viz část 4 povodňového plánu).

Opatření v krajině

Zvětšování retenční schopnosti krajiny 18 založené na důkladné znalosti rázu krajiny a území pozitivně přispívá k lepšímu zvládání povodňové situace. K dosažení kýženého pozitivního účinku přispívá zejména:

  • optimální druhová skladba lesů s rozmanitou věkovou strukturou;
  • vhodná volba zemědělské činnosti v krajině – volba plodin vzhledem k charakteru krajiny, volba způsobu obdělávání zemědělské půdy, atd.;
  • posouzení pozemkových úprav vzhledem k umístění v rámci záplavového území;
  • zachování a zřizování přirozených překážek povrchového odtoku (remízků, mezí, průlehů, příkopů, mokřadů a přirozených nádrží);
  • zachování přirozené linie toků v krajině, meandrů a slepých ramen na vodních tocích;
  • kultivace menších vodních toků a další.

Kontinuální preventivní údržba

K prevenci povodní a redukci jejich následků může velmi výrazně přispět také udržování stavu povodí jednotlivých řek. Jedná se především o zajištění plynulého odtoku vody z krajiny a dostatečná údržba vybudovaného odvodnění, čištění koryt řek a udržování břehů.

Povodňové prohlídky

Povodňové prohlídky slouží k zjištění, zda na vodních tocích, vodních dílech a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky. 19

Povodňové prohlídky provádí povodňový orgán zpravidla se správcem toku, případně si mohou přizvat zpracovatele povodňového plánu, podle povodňového plánu nejméně jednou ročně:

  • před obdobím jarního tání (zpravidla březen), nebo
  • před obdobím letních povodní (zpravidla konec května).

Z prohlídek se zpracovávají zápisy, případně se pořizuje další dokumentace (foto, video). Na základě provedených prohlídek se přijímají patřičná opatření, která vedou k odstranění případných rizik při povodni (skládek, špatně zajištěných plovoucích objektů, odstranění nežádoucích křovin a dřevin apod.). Dále se na základě prohlídek přijímají další opatření, která vedou ke zvýšení kapacity profilů apod.

Povodňové orgány mohou na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím. 20

Systémy protipovodňové ochrany

Nejdůležitější preventivní technická protipovodňová opatření je možné pro přehlednost rozdělit do tří kategorií:

  • Stacionární protipovodňová opatření;
  • Mobilně stacionární protipovodňová opatření;
  • Mobilní systémy.

Stacionární protipovodňová opatření

Stacionární (neboli stálá, nepohyblivá) protipovodňová opatření jsou zpravidla pozemkové úpravy velkého rozsahu, jakými jsou například stavby dopravních cest, budování přehradních nádrží nebo rozsáhlá výstavba budov, je nutné provádět v souladu s územním plánováním a ve spolupráci s dotčenými vodoprávními orgány veřejné správy a samosprávy.

Jedná se zejména o:
  • Provádění pozemkových úprav s důrazem na vodohospodářská opatření,
  • Budování protierozních vsakovacích a odlehčovacích nádrží,
  • Trasování výstavba dopravních cest a liniových staveb (zamezení nebo využití hradicího efektu),
  • Budování údolních nádrží se stanoveným manipulačním řádem ve vhodných profilech,
  • Regulace a stabilizace toků v zastavěných územích obcí,
  • Výstavba a obnova malých vodních nádrží, suchých nádrží (poldrů). 21

Výstavba stacionárních povodňových systémů je technologicky, procesně, časově, organizačně a především finančně velmi náročná. Pozemkové úpravy respektující protipovodňovou ochranu jsou dlouhodobým procesem, při němž je třeba dbát na nákladovou efektivitu, makroekonomické důsledky, vliv na krajinu, na životní prostředí, na okolní obyvatelstvo, a na mnoho dalších faktorů.

Diskutovaným stacionárním protipovodňovým opatřením jsou tzv. řízené poldry, které se v současnosti uplatňují například v Bavorsku. Základní vymezení a principy fungování řízených poldrů budou popsány níže.

Mobilní systémy

Mobilní, přenosná nebo flexibilní protipovodňová opatření jsou technologicky a principielně velmi rozmanitá. Společnými prvky je užití velmi odolných materiálů a precizní zpracování jednotlivých komponent systémů k docílení co nejlepších výsledků. Na mobilní protipovodňové systémy jsou kladeny velmi vysoké nároky ohledně stability systému, chemické a fyzikální odolnosti, snadné manipulovatelnosti a skladovatelnosti, flexibilnosti rozměrů, ekologičnosti výroby i užití a samozřejmě účinnosti vůči povodním.

Nejčastěji užívanými mobilními protipovodňovými systémy jsou:

  • Pytle s pískem v různých modifikacích (vč. velkokapacitních „bagů“ na písek);
  • Zešikmené konstrukce;
  • Válcové nebo pytlové zábrany plněné vodou;
  • Plně mobilní hradidlová a membránová hrazení atd.

Mobilní systémy protipovodňové ochrany mohou být, díky své flexibilnosti použití velmi účinným nástrojem při omezování účinků povodní.

Mobilně stacionární protipovodňová opatření

Jak již název napovídá, nacházejí se mobilně stacionární protipovodňová opatření na rozhraní mezi nepohyblivými, fixními systémy protipovodňové ochrany a těmi mobilními, přenosnými systémy. Jedná se většinou o protipovodňové hráze, jejichž kotevní část je pevně zabudována v zemi a v případě nastání povodňové situace se instalují samotné hradící prvky. Tyto prvky jsou samy o sobě přenosné.

Jedná se především o hradidlové a membránové zábrany vkládané do připravených rámů instalovaných zpravidla ve větších městech.


6 § 66, odst. 1 zákona č. 254/2001Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
7 tamtéž.
8 tamtéž.
9 § 66, odst. 1 zákona č. 254/2001Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
10 Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 236/2002 Sb., „o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území.
11 ANDRUSIVOVÁ, Helena. Povodňové nebezpečí a krizový management v České republice. Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno.
12 Vyhláška č. 500/2006, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Praha, 2006.
13 METODICKÝ POKYN: odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní. Praha: Ministerstva životního prostředí, 2011.
14 Ministerstvo životního prostředí: Hlásná a předpovědní povodňová služba [online]. 2008.
15 § 73 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
16 Zmíněno v §65, §70, §71, §73 a §78 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
17 Zabezpečovací práce jsou v souladu s § 75, odst. 2 zákona č. 254/2001Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
18 Ministerstvo životního prostředí: Hlásná a předpovědní povodňová služba [online]. 2008
19 § 72 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
20 §72, odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
21 Ochrana před povodněmi v územním plánování. Praha: Ústav územního rozvoje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor územního plánování, 2011. ISBN 978-80-87318-15-7.