A-1 POPIS ÚZEMÍ

Druhy povodní

Podnebí povodí Odry má charakter evropského mírného pásu, které je ovlivňováno střídavě ze západu klimatem oceánským a z východu klimatem kontinentálním s tuhými zimami a horkými léty. V beskydské části povodí je výraznější závislost srážek na nadmořské výšce, teplotně mají drsnější klima Jeseníky. V důsledku mírně převládajícího systému západních větrů a orientace hřebene Beskyd severovýchod - jihozápad) patří Beskydy k srážkově nejbohatším oblastem státu a spolu s oblastí Jeseníků patří v České republice k nejnáchylnějším územím pro vznik povodní.

Obecně povodně vznikají z několika důvodů:

  • letní povodně
    • z déletrvajících velkoprostorových srážek (regionálních dešťů)
    • z přívalových srážek z bouřkové činnosti
  • zimní povodně

Pozn.: obě příčiny letní povodně mohou být při některých situacích vzájemně kombinovány

Z déletrvajících velkoprostorových srážek (regionálních dešťů), které trvají desítky hodin až několik dnů a postihují rozsáhlejší území. Sledováním synoptických situací (cirkulace všeobecné atmosféry zahrnující sledování polohy a pohyby tlakových útvarů, analýzu front a pod.) bylo zjištěno, že pro střední Evropu mají základní význam cyklony (tlakové níže) přinášející teplý vlhký vzduch z oblasti severozápadního Středomoří a severního Jadranu. Dráha, po které se cyklony na jaře a v létě pohybují nejčastěji se nazývá dráhou Vb, která navazuje na dráhu Va spojující Biskajský záliv a severní Itálii (viz obrázek 1). Další situace, při kterých nad střední Evropou vznikají silné srážky, vznikají při zpomalující se atmosférické frontě ležící delší dobu nad stejnou oblastí. K zesílení srážek dochází vlivem orografického efektu. Vzestupné proudění vzduchu na návětrných svazích a v přilehlých vrstvách atmosféry (do cca 3 km) vyvolává vznik a růst oblačných kapiček, které jsou „vymývány” dešťovými kapkami vznikajícími ve vyšších vrstvách atmosféry. Orografické zesilování srážek je podmíněno výskytem trvalých srážek, vlhkostí vzduchu u zemského povrchu v úrovni mezní vrstvy a rychlostí větru ve výšce kolem 1500 m n.m. Uvedený efekt postihuje vrcholové a návětrné oblasti Beskyd a Jeseníků.

Z přívalových srážek z bouřkové činnosti které se nedají prostorově ani časově předpovídat a které způsobují lokální katastrofy s krátkým a strmým průběhem (mnohdy se jedná o desítky minut). Často se z přívalových dešťů u malých vodotečí stanou odtokové cesty, na kterých vodní živel ničí vše, co mu stojí v cestě. Dochází přitom spíše k tzv. „blátivým” záplavám, k lokálním sesuvům, vznikají štěrkové kužely, erozivní rýhy a jinde nánosy.

Zimní povodně vznikající rychlým táním sněhu, často jsou umocněným výskytem dešťových srážek, případně zámrzy koryt. Povodně vytvářejí obvykle lokální ohrožení, která lze řešit operativním nasazením těžké mechanizace.

Použitá literatura: Koncepční dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010. Ostrava 2003