Zpráva o povodni

červen, červenec 2009

v povodí Odry

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zpracoval: VH dispečink Povodí Odry, státní podnik

 

červenec 2009


 

Obsah

 

Úvod

1. METEOROLOGICKÁ SITUACE

1.1. Meteorologická situace

 

2. HYDROLOGICKÁ SITUACE

2.1. Srážková situace za povodně

2.2. Hydrologická situace na vodních tocích

2.3. Stav na nádržích před povodní a ovlivnění odtokové situace vodními díly

2.4. Přehled dosažených SPA, kulminační průtoky

2.5. Zaznamenané rozlivy

 

3. Činnost předpovědní a hlásné povodňové služby

3.1. Hlásná a předpovědní služba RPP ČHMÚ Ostrava

3.2. Hlásná služba VH dispečinku Povodí Odry

3.3. Předpovědní služba VH dispečinku Povodí Odry

 

4. Provedená opatření

4.1. Zabezpečovací práce

4.2. Přehled vyhlášených SPA

 

5. Důsledky povodně

5.1. Škody na majetku MSK

5.2. Škody na majetkuOLK

 

6. Celkové zhodnocení

 

7. Přílohy

7.1. Významné úhrny srážek

7.2. Překročení limitů stupňů povodňové aktivity

7.3. Průběhy povodňových vln na vybraných profilech

7.4. Transformace povodňových vln vodními díly

7.5  Zaznamenané rozlivy

7.6  Opatření pro odstranění povodňových škod investičního charakteru

7.7  Opatření pro odstranění povodňových škod charakteru oprav – pojištěný majetek

7.8  Opatření pro odstranění povodňových škod charakteru oprav – mimo pojištění


 

Úvod

Tato zpráva o povodni byla zpracována na základě § 83 odst.l a § 84 odst.j zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů z titulu správce významných vodních toků a vlastníka vodních děl. Nejedná se o souhrnnou zprávu o povodni, zpracovanou na základě § 82 odst.j citovaného zákona. Z tohoto důvodu nejsou obsahem zprávy informace o povodni na drobných vodních tocích ve správě Zemědělské vodohospodářské správy a Lesů České republiky ani vyhodnocení povodně od postižených obcí s rozšířenou působností.

 

 

1. METEOROLOGICKÁ SITUACE

 

1.1. Meteorologická situace

 

Popis meteorologické situace pro potřeby této zprávy o povodni poskytl Český hydrometeorologický ústav pobočka Ostrava. Jedná se o předběžné vyhodnocení meteorologické situace, detailnější zpracování bude s největší pravděpodobností součástí projektu „Vyhodnocení povodní v červnu 2009 na území ČR“, veškerá použitá data mají proto pouze operativní charakter.

Pro začátek poslední červnové dekády, tj. od 20.6.2009, byl charakteristický slábnoucí hřeben vyššího tlaku vzduchu, který zasahoval do střední Evropy od západu, a především nad Balkánským poloostrovem se prohlubující tlaková níže kolem níž k nám postupně začala proudit teplá a velmi vlhká vzduchová hmota (ve všech hladinách atmosféry) z oblasti Černého moře. Během 22.6. a 23.6.2009 ovlivňovala území severovýchodní Moravy a Slezska poměrně výrazná teplá fronta přinášející trvalejší a místy i vydatnější srážky, zejména do oblasti severního návětří Jeseníků (5-65 mm/24h), ojediněle také do Beskyd (Bílá –Hlavatá 32,5 mm/24h) – viz Obr.1

 

Obr.1 Kombinovaná informace radarových odhadů a srážkoměrů – 24h SRA (22.6.-23.6., 23.6.-24.6.2009)

  

Následující dny byly provázeny výraznou bouřkovou činností, jež byla iniciována extrémně labilní a vlhkou vzduchovou hmotou proudící do oblasti celé střední Evropy. V důsledku těchto pro rozvoj konvekce velmi příhodných podmínek se v téměř všech následujících dnech až do 4.7.2009 vyskytovaly v regionu severní Moravy a Slezska poměrně aktivní bouřkové komplexy, příp. izolované bouřkové buňky, a to především ve středu 24.6.2009, kdy docházelo v podvečerních hodinách mezi  18 – 21 hod. SELČ v oblasti Novojičínska k setrvávání a obnovování bouřkových buněk nad poměrně málo rozsáhlým územím (několik desítek km2) a docházelo jen k jejich velmi pozvolnému postupu z této oblasti západním směrem, kde zvolna slábly a zanikaly. V tuto dobu byly v této oblasti - okolí Nového Jičína, Bělotína a Hranic na Moravě - zaznamenávány nejvyšší úhrny srážek během celé situace, čítající až téměř 125 mm – viz Obr.2.

 

Obr.2 Kombinovaná informace radarových odhadů a srážkoměrů – 24h SRA (24.6.-25.6.2009)

 

Ve zbylých červnových dnech měla bouřková činnost méně organizovaný charakter, s víceméně izolovanými buňkami. I přesto se vyskytly poměrně hojně lokality s výraznými srážkovými úhrny téměř po celém regionu severní Moravy a Slezska – 25.6. a 26.6.2009 Javorník 57 mm/24h, resp. 43 mm/24h, nebo 29.6.2009 - Bílá – Hlavatá 58,2 mm/24h – viz Obr.3.

Obr.3 Kombinovaná informace radarových odhadů a srážkoměrů – 24h SRA

(24.6.-25.6.,25.6.-26.6. a 28.6.-29.6.2009)

  

 

Podobná situace přetrvávala také na začátku července, kdy zejména 2.7.2009 ještě v důsledku bouřkové činnosti byly zaznamenány poměrně výrazné krátkodobé srážkové úhrny, např. Fulnek 49,5 mm/24 h, Rýmařov 47,6 mm/24h, Potštát 38,1/24h – viz Obr.4.

 

Obr.4 Kombinovaná informace radarových odhadů a srážkoměrů – 24h SRA (2.7.-3.7.2009)

V následujících dnech byla extrémně vlhká a teplá vzduchová hmota v oblasti střední Evropy zčásti transformována a zčásti odsunuta vlivem změny charakteru proudění v celé této oblasti.

 

2. HYDROLOGICKÁ SITUACE

 

2.1. Srážková situace za povodně

Významné srážkové úhrny, které byly zaznamenány monitorovacím systémem VH dispečinku v období od 22.6.09 do 3.7.09 včetně předchozího týdenního srážkového úhrnu, jsou uvedeny v příloze 7.1. Za zmínku stojí i dlouhodobá vysoká vlhkost vzduchu, která se v tomto období pohybovala v průměru kolem 90 %.

 

2.2. Hydrologická situace na vodních tocích

Průtoky se před začátkem povodně (21.6.09) v beskydské oblasti pohybovaly na úrovni 90 denní vody a na ostatním území 180 až 330 denní vody. Výjimku tvořila pouze Opavice a Vidnávka, kde byly 355 denní vody.

První povodňové stavy byly zaznamenány ve večerních hodinách dne 23.6.09 a to na Ondřejnici, Lučině a na Stonávce. Na tocích v Jesenické oblasti, kde naměřené denní srážkové úhrny dosáhly hodnot až 80 mm, nedošlo k výrazným vzestupům hladin kromě Bělé v Mikulovicích, kde byl dosažen II. SPA.  

Dne 24.6.2009 byly v Jeseníkách zaznamenány denní srážkové úhrny 40 až 60 mm a na Bělé v Mikulovicích byl dosažen III.. SPA. V Beskydách byly denní srážkové úhrny menší a to do 25 mm.

Téhož dne spadla extrémní srážka v oblasti Novojičínska, kde naměřené  srážkové úhrny za cca 3 hodiny ( mezi 18:00 až 21:00 hod) byly v Bělotíně 124 mm, Hodslavice 122 mm a Mořkov 105 mm. Mimořádná byla intenzita srážek cca 50 mm/hod. Přívalová srážka vyvolala prudký vzestup hladin na Jičínce s výrazným překročením Q100, v tomto případě lze hovořit o bleskové povodni. Na pravostranných přítocích Odry - Sedlnice, Lubina a Ondřejnice byly dosaženy kulminační průtoky Q10 až Q20. Naměřená kulminační hladina na Jičínce v Novém Jičíně (dne 24.6.2009 po 21. hodině) překročila o cca 2,5m výšku hladiny Q100. Postiženy byly hlavně obce Jeseník nad Odrou (Luha), Životice, Nový Jičín, Šenov u Nového Jičína, Kunín (Jičínka), Ženklava a Závišice (Sedlnice), Frenštát pod Radhoštěm a Petřvald (Lubina). K ohrožení zástavby došlo nejen vybřežením vody z koryta řeky, ale i přímo povrchovým odtokem z krajiny. Extrémní průtoky na přítocích se následně transformovaly v široké nivě řeky Odry a to se následující dny projevilo dosažením III. SPA v Bartošovicích a II. SPA ve Svinově, což odpovídalo zhruba průtoku Q2.

Další vlna srážek přišla ve večerních hodinách dne 26.6. a postihla hlavně oblast Jeseníků (povodí Bělé a Vidnávky, částečně i horní Opavy). Denní srážkové úhrny v postižené oblasti činily 50 až 66 mm a srážky měly přívalový charakter s opakovanými vysokými intenzitami (maximum 44 mm za 45 minut). Srážky způsobily opět povrchový odtok a k záplavám docházelo ještě před tím, než voda dosáhla koryt vodních toků. Vidnávka a Bělá kulminovaly kolem půlnoci při dosažení cca Q50. Černá Opava kulminovala při Q10 a po vtoku do řeky Opavy se transformovala na Q5 a v Krnově na Q2

Bouřkové srážky ze dne 28.6. postihly hlavně povodí Olešné (úhrn za den 55 mm) a povodí Olše (Těšínsko a Třinecko), kde byl v odpoledních hodinách dosažen III. SPA na Stonávce v Hradišti a II. SPA na Petrůvce v polských Zebrzydowicích. Průtoky na Olešné a Stonávce byly transformovány vodními díly Olešná a Těrlicko.

Poslední epizodou byla lokální srážka v povodí Husího potoka, kde dne 2.7.2009 mezi 16. až 17. hodinou spadlo 44,5 mm srážek. Tato přívalová srážka vyvolala prudký vzestup hladiny Husího potoka s kulminací těsně před 17. hodinou. Byl překročen III. SPA při průtoku 35,6 m3/s, což představuje Q50 až Q100 ve Fulneku. Jádro bouřkové činnosti se pak přesunulo severovýchodním směrem a zasáhlo opět území povodí Petrůvky (II. SPA) a Stonávky.

Závěrem lze konstatovat, že povodně byly zapříčiněny extrémními přívalovými srážkami z bouřek v kombinací regionálními srážkami. Extrémní srážky přicházely obvykle v odpoledních hodinách. Téměř po celou dobu byla extrémní vlhkost vzduchu. Devastující charakter neměly jen samotné vodní toky, ale i povrchový odtok z krajiny. 

 

2.3. Stav na nádržích před povodní a ovlivnění odtokové situace vodními díly

Před začátkem povodní byly hladiny na všech nádržích ve správě Povodí Odry s.p. zaklesnuty do zásobního prostoru. Stav na nádržích ve správě Povodí Odry s.p. ke dni 22.6.2009 v 7:00 hodin ukazuje následující tabulka.

 

Údolní nádrž

Zaklesnutí
 
[m]

Objem
( celkový)
[mil. m3]

% naplnění zásobního prostoru

Slezská Harta

1,48

177,48

93,4

Kružberk

1,03

26,069

89,7

Šance

2,76

35,894

83,6

Morávka

2,11

4,419

79,3

Žermanice

0,19

19,045

97,8

Těrlicko

0,09

22,441

99,0

Olešná

0,02

3,288

99,5

Nejvýznamnější povodňové situace (dílčí povodí Bělé, Vidnávky, Jičínky a Luhy) se vyskytly na území, kde nejsou nádrže ve správě státního podniku Povodí Odry. Srážky na území zadních Beskyd, které ovlivňují situaci na vodních dílech Šance a Morávka, byly z hlediska povodní minimální a proto tyto nádrže odtokovou situaci neovlivnily. Na vodních dílech Těrlicko, Žermanice a Olešná byly během povodní prováděny manipulace, které přispěly k transformaci povodňových vln.

Na vodním díle Slezská Harta byla dne 22.6.2009 hladina v nádrži na kótě 494,02 m n.m. a volný objem v zásobním prostoru činil 12,097 mil. m3. Maximální přítok do nádrže za povodně činil cca 30 m3/s  a to dne 27.6. kolem 5:00 hodiny a dne 2.7.2009 po 19:00 hod. Na začátku povodně byl konstantní odtok 1,3 m3/s a dne 29.6. v 9:00 hodin byl odtok zvýšen na 6,5 m3/s. Hladina v nádrži nedosáhla ani hodnoty maximální zásobní hladiny a kulminovala na kótě 495,37 m n.m. dne 9.7.2009.

Na vodním díle Kružberk byla dne 22.6.2009 hladina na kótě 427,47 m n.m. a volný objem v zásobním prostoru činil 2,529 mil m3. Maximální přítok do nádrže 14,3 m3/s byl dne 30.6.2009 v ranních hodinách. Hladina v nádrži dosáhla maxima 428,28 m n.m. dne 1.7.2009, k naplnění zásobního prostoru nedošlo. Po celou dobu povodně byl udržován celkový odtok z nádrže 1,6 m3/s a od 29.6. byl zvýšen na 9,5 m3/s (provoz hydrocentrály HC1).

Na vodním díle Šance byla dne 22.6.2009 hladina na kótě 498,85 m n.m. a volný objem v zásobním prostoru činil 6,536 mil. m3. Velice krátká kulminace přítoku nastala dne 29.6.2009 kolem 17:30 hod na hodnotě 26,0 m3/s. Během „povodně“ nedošlo ani k doplnění volného zásobního prostoru. Po celou dobu povodně (mimo 5 hodin zvýšení odtoku na 13,0 m3/s dle dohody s pořadatelem sportovní soutěže Adrenalincup) byl udržován minimální odtok z nádrže 0,59 m3/s.

Na vodním díle Morávka byla dne 22.6.2009 hladina na kótě 504,69 m n.m. a volný objem v zásobním prostoru činil 1,026 mil m3. Kulminace přítoku nastala v nočních hodinách dne 24.6.2009 na hodnotě 4,5 m3/s. Odtok z nádrže byl koordinován s vodním dílem Vyšní Lhoty. Hodnota maximálního odtoku 3,00 m3/s byla dosažena dne 27.6.2009. Zásobní hladiny bylo dosaženo 27.6.2009 ve 10:30 hod.

Na vodním díle Žermanice byla dne 22.6.2009 hladina na kótě 290,91 m n.m. a volný objem v zásobním prostoru činil 0,410 mil m3. Přítok kulminoval zhruba ve dvou vlnách. Při 1. vlně dne 23.6.2009 kulminační přítok v nočních hodinách činil 22,5 m3/s (menší  než Q2), z toho cca 11 m3/s tvořil převod vody přivaděčem z řeky Morávky ve Vyšních Lhotách. Hladina v nádrži dosáhla následujícího dne v 9 hodin kóty 291,42 m n.m. Při 2. vlně dne 28.6. kulminační přítok po 16 hodině činil 24,6 m3/s (Q2) hladina v nádrži dosáhla kolem půlnoci kóty 291,25 m n.m. Kulminační odtok 19,8 m3/s byl dosažen dne 29.6. v 8:00 hod. Z důvodu snížení kulminace Odry v profilu Koblov – osada Žabník byl dne 25.6  v době od 23:30 až 8:00 hodin odtok snížen na minimum, aby se snížila kulminace Odry v Koblově.

Na vodním díle Těrlicko byla dne 22.6.2009 hladina na kótě 275,51 m n.m. a volný objem v zásobním prostoru činil 0,216 mil. m3. Kulminační přítok činil 34,5 m3/s (Q2) dne 28.6.2009 kolem 18:00 hod. Po dobu povodně byl odtok závislý na dosažené hladině v nádrži, přítoku a prognóze bouřek. Maximální odtok 30,0 m3/s byl dosažen dne 28.6.2009 a to z důvodu  prognózovaných bouřkových srážek. Zvýšení odtoku bylo vždy prováděno až po vyhodnocení situace u ústí Stonávky do Olše. Maximální hladina v nádrži 275,74 m n.m. byla dosažena dne 24.6.2009 po 12:00 hod.

Na vodním díle Olešná byla dne 22.6.2009 hladina na kótě 303,03 m n.m. a volný objem v zásobním prostoru činil 0,015 mil. m3. Přítok kulminoval v několika vlnách, bezprostředně souvisejících s intenzitou srážek během bouřky. Při 1. vlně dne 23.6.2009 kulminační přítok po 22:30 hodině činil 20,0 m3/s (Q2) a hladina v nádrži dosáhla následujícího dne po 6 hodině kóty 303,42 m n.m. Při 2. vlně dne 24.6. po 21:30 hodině kulminační přítok činil 12,9 m3/s (Q1) a hladina v nádrži dosáhla kolem půlnoci kóty 303,43 m n.m. Z důvodu snížení kulminace Odry v profilu Koblova – osady Žabník byla retence urychleně v době od 13:30 až 24:00 hodin prázdněna zvýšeným odtokem cca 7 m3/s a následně byl odtok snížen na minimum, aby se snížila kulminace Odry v Koblově. Při 3. vlně dne 28.6. po 16:30 hodině kulminační přítok činil 25,0 m3/s (menší než Q5) a hladina v nádrži dosáhla kolem půlnoci kóty 303,47 m n.m. Během dne byl odtokem cca 17 m3/s retenční prostor vyprázdněn.

Do výčtu manipulací na vodních dílech je nutné doplnit manipulaci na vodním díle Vyšní Lhoty, kde dne 25.6.2009 v půlnoci byl průtok v řece Morávce snížen na minimum a voda se převáděla do Žermanic, které zvýšené průtoky akumulovaly. Cílem manipulace bylo snížení kulminačního průtoku v řece Odře pod soutokem s Ostravicí, kde byla postavena provizorní hráz v lokalitě Koblov – Žabník.

2.4. Přehled dosažených SPA, kulminační průtoky

 

Přehled dosažených stupňů povodňové aktivity na hlásných profilech kategorie A, B a C je uveden v příloze 7.2. Po dobu povodně byly v  činnosti povodňové komise obcí, obcí s rozšířenou působností a dne 25.6.2009 v 3:00 hod byla svolána povodňová komise Moravskoslezského kraje. Ta posoudila dosavadní průběh povodně a doporučila hejtmanovi vyhlásit stav nebezpečí. Následně ve 3:30 hod. hejtman Moravskoslezského kraje vyhlásil stav nebezpečí pro obce s rozšířenou působností a jejich správní území Nový Jičín, Bílovec, Odry, Kopřivnice a Frenštát pod Radhoštěm. Krizový stav byl vyhlášen do 24.7.2009 do 24:00 hod.

Podobná situace nastala na území ORP Jeseník. Hejtman Olomouckého kraje vyhlásil stav nebezpečí pro správní území obce s rozšířenou působností Jeseník dne 27.6.2009 od 14:00 hod. s účinností do 30.6.2009. Později byl stav nebezpečí prodloužen do 15.7.2009 do 24:00 hod.

 

Vyhodnocení kulminačních průtoků lze rozdělit do dvou částí. V první tabulce jsou uvedeny vodoměrné stanice, kde byly kulminační průtoky vyhodnoceny na základě měřených hladin dle měrných křivek platných v době povodně.

 

setříděno hydrologicky

Vodní tok

Profil

Dosažený SPA

Kulminace

Datum

Čas

N-letý průtok

cm

m3.s-1

Odra

Odry

I

201

45,7

25.6.

14:07

1-2

Jičínka

Nový Jičín

III

625

-

24.6.

21:20

-

Husí potok

Fulnek

III

270

35,6

2.7.

16:49

> 50

Odra

Bartošovice

III

424

126*

25.6.

09:05

> 2

Sedlnice

Sedlnice

III

310

39,7

25.6.

01:00

5-10

Lubina

Petřvald

III

203

143

24.6.

22:24

10-20

Ondřejnice

Kozlovice

II

176

29,7

23.6.

21:34

10-20

Ondřejnice

Brušperk

II

238

37,7

23.6.

23:12

2

Porubka

Vřesina

II

143

7,13

24.6.

00:25

2

Odra

Svinov

II

368

174

26.6.

00:01

2

Č. Opava

Mnichov

II

140

23,9

24.6.

18:07

< 10

 

Mnichov

II

147

27,5

26.6.

23:52

> 10

Opava

Karlovice

III

172

48,9

26.6.

23:58

> 5

 

Krnov

I

160

54,1

27.6.

07:01

2-5

Opavice

Krnov

I

169

33,3

25.6.

11:57

< 5

Opava

Opava

II

290

93,7

25.6.

20:46

2-5

Hvozdnice

Otice

I

236

11,8

24.6.

05:12

< 1

Opava

Děhylov

I

250

102

     26.6.

17:45

1

Olešná

Palkovice

I

162

10,8

23.6.

21:58

< 2

Lučina

Domaslavice

I

85

21,0

23.6.

22:38

< 5

 

Bludovice

II

212

22,2

23.6.

23:32

1

 

Bludovice

II

230

25,2

28.6.

17:26

1-2

Odra

Bohumín

I

433

357

26.6.

02:50

1

Stonávka

Hradiště

III

162

21,0

23.6.

23:36

1

 

Hradiště

III

201

33,7

28.6.

16:38

2

Petrůvka

Zebrzydowice

II

210

19,3

28.6.

19:43

2-5

 

Zebrzydowice

II

210

19,3

3.7.

01:10

2-5

Osoblaha

Osoblaha

I

195

25,7

24.6.

18:27

> 2

Vidnávka

Vidnava

III

352

143*

27.6.

01:54

50

Bělá

Mikulovice

III

311

170

26.6.

23:52

< 50

* - vzhledem k pochybn